Syndikovat obsah

Pravidelná nudná rubrika hodnotící dungeony - Shadowmoon Burial Grounds

BS News n30

Můj život mě naučil mnohým věcem. Nikdy nevěřte chodící rybě. Skok pod vlak vám nezakryje vrásky. Holocaust údajně nebyl tak legrační, jak se na první pohled zdá z rasistických vtipů. Taky mě naučil, že bych se nikdy neměl sázet s jednou ze svých osobností o to, že neudělám v článku ani jeden překlep. Toho nejsem schopen asi stejně, jako není višeň schopna řídit Boeing 747 (vypadalo by to totiž docela zvláštně a upřímně, cestující by z toho asi taky radost neměli. "Dobrý den, vítejte na palubě našeho Boeingu. Dnes bude za vaše životy zodpovídat muž, který má místo hlavy višeň. Pohodlně se usaďte, přejeme příjemný let", slyšet tuhle větu od letušky před startem, asi si nějak upletu popravčí smyčku z toaletního papíru). Takže budu zase další rok bez zpívajícího soba. Můj život začíná pomalu ale velmi jistě ztrácet smysl. Pořád je bez zpívajících sobů, bez sociálního života, bez peněz (chtěl bych taky pozdravit kamaráda Ignáce do Burundi) a bez tohohle. Jediná věc, která mi ještě zbyla, jsou ti tři návštěvníci, kteří jednou za 8 měsíců omylem kliknou na náš web místo pornostránky pro náročné, zvrhlé a úchylné. Když nad tím tak přemejšlim, jednu společnou věc to vlastně má. Náš progress taky občas připomíná tvrdý anální gangbang (chtěl bych taky pozdravit kamaráda Siegecraftera a možná Malkoroka).

Proč tady ale vlastně řeším tyhle zvláštní sexuální praktiky? Možností je několik. Buď se mi to líbí, nebo to pořádám, nebo tam účinkuju, nebo to má něco společného s hodnoceným dungeonem. Správně je možnost číslo čtyři (ty předchozí tři si nechám do článku na jiné webovky, naposledy jsem psal pro www.milovnicispolecenskychakcibezobleceni.websnadno.cz). Náš dnešní dungeon je totiž Shadowmoon Burial Grounds, který jsem navštívil už dvakrát a můžu tak podat naprosto objektivní svědectví o zvěrstvech, která se v něm dějí. Věci se v něm dějí prazvláštní, záhadné, doslova magické, něco jako v Kroužku četby poezie. Nacházíme se v pradávné prastaré hrobce pradávných prastarých bytostí, do které ovšem celkem vážně prosakuje podzemní voda (Chtěl sem najít i instruktážní obrázek, ale nikde žádnej neni, protože pro lidi asi neni ochrana pohřebních objektů dost zajímavá. Hlavně, že si každej vyfotí svojí "Gerisnu").

Prvním těžším protivníkem na vaší dobrodružné, hrobky vykrádající výpravě, je Sadana Bloodfury. Je to hezká orkyně, se světle hnědou pletí a pevným poprsím, která má ráda fialovou barvu, večerní procházky a používání temné magie v dungeonech pro hráče úrovně 100. Pokud se chcete pokoušet získat její srdce, můžete to zkusit takhle. Nebo nožem. Slečna je taky mírně nekrofilní (přivolávání těl mrtvých orků [nebo duší, nevim a je mi to jedno] a jejich následná konzumace za účelem zvýšení počtu vlastních životů, to děvče je nekrofilní kanibal, to mě bere), což je jedna z věcí, které by normálního nápadníka mohly lehce vyděsit. Zvrhlejší nápadníci jistě ocení. Má taky ráda nože, čas od času jedny spirituální zabodne do země. A jsou tu samozřejmě i ty večerní procházky při měsíčku (to jednoduše usuzuji podle té ability, kdy celou platformu zahalí temná temnota, a vy se musíte schovat do kolečka označeného měsíčkem). Tyhle procházky zase asi neocení nápadníci, nakaženi vlkodlačí kletbou (jo, proměnit se na druhym rande v krvelačnýho psa, tomu řikám kvalitní balící technika). Možná ji ale místo nějakých větších námluv rovnou zabte a pokračujte dál.

Druhý bod v našem výčtu tragédií je Nhallish - Démon s přilbou (Proč má přilbu, proč proč proč proč proč? Bojí se snad, aby ho něco nepraštilo do hlavy, je to démon, pane bože). Ten má taky choutky z těch nekrofilnějších, nechává vás totiž ve speciální astrální sféře zabíjet vaši possesnutou (nikdo neví, co to slovo znamená, ale je to odvozené od slova Possessed a tam zase význam neznám já) duši. Vždycky sem chtěl v astrální sféře zabíjet vlastní duši, musí to být neskutečně cool. Asi něco jako řídit nosorožce. Tohohle bosse zkuste taky spíš zabít, než balit. Klátit nekrofilní orkyni, ok, klátit nekrofilního ducha, egh, to asi ne. Stejný postup zkuste praktikovat i u bosse s pořadovým číslem tři - Bonemawa (klasika Blizzardu, když nevíme coby, dáme tam tu zubatou penispřipomínající věc, protože není nic lehčího, než zkopírovat Magmawa a změnit mu barvu). Hranice mojí fantazie moc omezené nejsou, ale sex s takovouhle věcí si představit prostě nedovedu. Nebo dovedu, ale je to celkem creepy představa. Něco jako kdybych chodil pravidelně ven, nebo tak.

Řekněme tedy, že jste splnili všechny důležité body pro to, abyste mohli konfrontovat posledního bosse - samotného Ner'zhula. U něj v obýváku to vypadá celkem cool (ale zase nemůžu najít žádnou fotku pro ilustraci, tak vám sem dám aspoň jednu písničku, Východní Evropa rulezz). I u Ner'zhula doporučuju zvolit postup - Nebalit ale zabít - protože si nejsem úplně jistý, jak se orkové ve své společnosti koukají na homosexuální páry. Nejspíš stejně, jako naše společnost na "tohle" (nejde to pojmenovat jinak, nejde). Za předpokladu, že jde raid pět bytostí ženského pohlaví (za možnost potkat takovou grupu bych dal možná i něco málo ze svojí sbírky orgánů, mám jich hodně, dvě ledviny, srdce, játra, však to znáte), se jim všem velice omlouvám, ale i jim bych doporučil si s Ner'zhulem nic nezačínat, mezirasové páry to budou mít stejně těžké, jako ty homosexuální. Anebo si to s nim rozdejte, natočte to a video mi pošlete na mail Bozikuzzicek@seznam.cz.

Dnes se s vámi rozloučím zase vtipem. "Když jsem byl souzen za šíření dětské pornografie a soudce se mě ptal "Jak vám zní 5-6 let?" a já odpověděl "sexy", tak jsem si moc nepomohl"

 

Pravidelná nudná rubrika hodnotící dungeony - Iron Docks

BS News n30

Moje původní vizionářská idea, že každý den se sudým datem, vždy minutu po půlnoci, bude na našem webu jeden ultrageniální článek hodnotící nějaký dungeon, nabrala nové, trochu nepříjemné směry. AKtuálně to vypadá asi tak, že vůbec nic nestíhám, protože dělám, že mám moc práce, přičemž stejně jenom sedím doma a dělám, že mám moc práce. Posledních 7 hodin se například věnuju analýze tohoto skvostného uměleckého díla. A dělám nějakou blbost do školy, who cares.

Taky sem se vsadil sám se sebou (rozdvojená osobnost je boží věc), že když zvládnu napsat a postnout článek bez toho, aniž by obsahoval jediný překlep (minule se mi to údajně podařilo dostat na takovou úroveň, že sem tam místo překlepu měl dokonce i dvakrát jeden odstavec, což bylo pravděpodobně způsobeno tím, že jsem neuposlechl varování na příbalovém letaku na kterém stojí, že se Marťánci nesmí zapíjet 95% polskou lihovinou), dám sám sobě k narozeninám zpívajícího soba. Už se nemůžu dočkat.

Od imaginárních zpívajících zvířat teď ale zpátky do imaginárního světa Azerothu. Iron Horda má totiž na Draenoru vystavěnou kompletní infrastrukturu. Kromě jednosměrné vlakové dráhy vlastní totiž i přístav v severní části té lokace, jejíž název začíná na G a já si na něj teď nevzpomenu. A protože se mi nechce na google, i když je otevřený přímo přede mnou, najděte si to sami. Stejně to zase čtou dva lidi a ani jeden z nich neví, co je google. Protože ho v Nigeru nepoužívají. Jedinou otázkou tedy zůstává - proč nemá i letiště a letadla, pomocí kterých by mohla bombardovat naše lagující Garrisony? Hlavně, že dávají děla na záda obřím kyklopům se zářivkou místo oka. Kdyby bylo její velení alespoň trochu nápadité, mohli by místo gronnů používat třeba tohle (ne, netuším ani co to je, ani z jaké planety se to sem dostalo, ani proč to tu vůbec mám).

Ze světa prazvláštních prazvláštností, které někde tajně pěstuje gruzínská armáda, se ale už musíme vrátit zpátky k hodnocení instance (musíme, chci spát). Pokud vás pustí portál (rozumějme, pokud jsme tak inteligentní, aby nás portál nevyhodnotil jako účastníky divadelní hry pořádané pavilony E a F Jedličkova ústavu, kde všichni hrají na triangl), na první pohled vás musí upoutat místní draenorský oceán. Jeho jednotlivé proudy mají spolu s převládajícími větry zcela zásadní význam pro klima na planetě. Povrchové proudy se v oblasti rovníku ohřívají a nashromážděné teplo nesou do chladnějších oblastí. Tam ho pak předávají do ovzduší nad hladinou a vítr ho zanáší nad pevninu. Teď jsem se na vás snažil zapůsobit opravdu velmi chytře, snad se mi na svou znalost draenorských vodních ploch podaří někdy v budoucnosti klofnout nějakou nadšenou oceánoložku. Nebo žraloka.

Ke zbytku jenom ve stručnosti. Prvního bosse sem nikdy nebyl (čím to asi bude), druhý je takový divný mezirasový grupáč a nikdy sem nepochopil, co se tam dělá. Třetí boss je taková pes (kdo se mi tohle pokusí opravit, vyzkoušim na něm jeho osobní malý holocaust, protože je to schválně). A když se náhodou dostanete až úplně úplně nakonec, čeká vás - chvilka napětí - další chvilka napětí - jo, baví mě to - kyklop s dělem na zádech. Jako bych o tom už nemluvil. Jinak klasicky přeju dobrou noc a hodně nočních můr těm třem, kteří to dočetli až sem (ty noční můry vám btw asi dokážu i zařídit a kdo to nedokouká do konce, je homosexuál). Tomu zbytku, co se podívá nahoře na obrázek, otevře článek a když po dvou větách zjistí, že tenhle neobsahuje pornografii ani žádné delikatesy, které "uvařil" Láďa Hruška, zase ho zavře, nepřeju nic

A proč jsem psal, že přeju těm třem, kteří to dočtou? Našel sem si totiž nového kamaráda v Burundi. Jmenuje se Ignác a máme hrozně moc společnýho. Oba dva sme chudý, nemáme rádi sluníčko (já z principu a on, protože prostě bydlí v Africe a tam je sluníčko všude) a jsme alergičtí na to, když nám lev ukousne hlavu. Prostě sme totální BFF

 

 

Pravidelná nudná rubrika hodnotící dungeony - Grimrail Depot

BS News n30

Jsem si naprosto vědom toho, že s novým článek mám asi podobné zpoždění, jako EC 224 Hungaria na cestě z Budapešti, ale ono sedět celý den doma a střídat nic nedělání, spánek a nic nedělání žere šílené množství času. Zabírá to asi stejně času, jako třeba cesta z vašeho temného sklepního pokoje (teď se prosím rozhlédněte kolem sebe a konečně si přiznejte, že máte temný sklepní pokoj) na hvězdu Gl 866 C (což je nějaká random hvězda, kterou sem teď vygooglil na wikipedii, je od nás hodně daleko a strašně se mi líbil její název [hlavně to 866 C, to je strašně sexy pojmenování]).

Ale protože mám rád své dva pravidelné čtenáře (první z nich jsem já, druhý je z Bhútánu), sepíšu sem alespoň nějak ve stručnosti něco o dungeonu Grimrail Depot a pak půjdu dál nerušeně pokračovat v započatém nicnedělání.

Celá instance byla pečlivě promýšlena a designována celé roky, při její tvorbě Blizzard úzce spolupracovat s oběma zaměstnanci vlakové zastávky obce Soběšín. Z čehož naprosto jasně vyplývá jedna věc. Celé to bude mít něco společného s vlaky. Nebudu vás dlouho napínat, je to tak. Celé to má něco společného s vlaky. Když se vám totiž podaří úspěšně se vymotat z nádraží Iron Hordy, kde se ocitnete hned potom, co hrdinně proskočíte portálem (nebo vás naprosto nehrdinně logne Dungeon Finder), na jednom vlaku se projedete.

Nádraží Iron Hordy vypadá podobně jako to naše. Spousta věcí, u kterých naprosto netušíte k čemu slouží, sem tam v koutě zaparkovaná Iron Stara, zvláštní bytosti pohybující se v místnosti (třeba "tohle"). Podoba větší než u jednovaječných dvojčat. Když se zvládnete vymotat ze spletitých chodeb místního nádraží, omylem možná narazíte na prvního bosse - goblina s raketometem a jeho osobní ochočenou krávu (netuším, jak to nazvat jinak, bodyguard, přítelkyně, náhodná známost ze setkání zvláštních věcí, opravdu nevím). Doporučuju oba zabít (jinak vás to asi nepustí dál, pozn. redakce) a jít si koupit lístek na vlak.

Do vlaku se potom spustíte pomocí řetězu (prý další z novinek Českých drah, bude zaváděna údajně v durhé polovině roku 2154) a můžete vyrazit na úžasný výlet vláčkem přímo od Osvěti....za záchrannou světa (proč se mi vždycky spojí cesta vlakem s koncentračním táborem, další z otázek, na které zná odpověď asi jenom Bohuš Matuš v nejhlubším stavu drogového opojeníKdyž už sme u toho, kdo zvládne dokoukat tenhle skvost, má u mě tatranku s věnováním, možná se mu i podepíšu na zadek).

V Pendolinu nejdřív vyčistíte dva vagóny plné důstojn....sakra, zase ta válka, plné přívrženců Iron Hordy, pak porazíte Nitrogga Thundertowera (vůbec nevíte kdo to je co, ha, to je ten pán, který si sedne do velkého děla a nechá vás běhat po okraji jeho soukromého vozu, který nemá stěny. Což je samo o sobě porušení snad všech nařízení ČD. Zmíním třeba nařézení, které zákazuje běhání ve voze, který nemá stěny).

Zabijte ho stejně, jako jste zabili všechno před ním (je to stejně dobré pro další postup instancí, jako pro vaši hebkou pleť, pozn. redakce) a pokračujte vlakem dál. Protože sem to dál nikdy nebyl (nebo sem to už vytěsnil z paměti), napíšu zde už jenom to, že poslední boss je krásný, zajímavý, inovativní a vlak se nakonci vybourá (díky youtube). Jak se to zrovna vám povede přežít, to je další otázka, na kterou nemám odpověď. Zeptejte se Bohuše.

Chtěl sem tu na závěr vyhlásit i soutěž, ale protože to nikdo kromě stejně až sem nedočte, tudíž bych o té soutěži věděl jenom já a zase bych vyhrál, žádná nebude. Se soutěží počkám, až tyhle články začne konečně číst ta tuna sexy wowkařek, na který tak usilovně čekám (a občas si už začínám řikat, že by bylo lepší čekat na to, až na Zemi zaútočí smrtící angrešty s želví hlavou a Patrickem Duffym místo nohy, co už, ještě na ty wowkařky chvilku počkám). Jenom se koukněte na video, je to z Asie a je to pecka.

 

 

Výroční speciál na téma - Narozeniny Blizzardu

BS News n30

Kromě pravidelné rubiky na téma dungeony tu dneska máme ještě jeden, speciální speciál napsaný ku příležitosti desátých narozenin hry World of Warcraft (pokud ji neznáte, vygooglete si).

Blizzard nám za odměnu spustil speciální verzi legendárního raidu Molten Core pro hráče na úrovni 100. Rád bych se mu tedy chvíli věnoval.

NIKDY, ale opravdu NIKDY už mě to nikdo nedonutí jít. Radši budu hrát na babu s ředitelem koncentračního tábora než tohle. Větší peklo už je jenom nedělní návštěva kostela. Upřímně doufám, že ten drogově závislý pseudozaměstnanec Blizzardu (uklízečka, určitě to byla uklízečka), který/á tohle vymyslel/a, umře na srážku se slonem. Kdybych nebyl v raidu já, bylo by jeho průměrné IQ asi na stejné hodnotě, jako počet mých vážných vztahů mínus 6. Takže mínus 6. Asi stárnu, ale na tohle nemám.

To je asi všechno. Jdu dál vesele a s úsměvem na tváři wipovat na první trash, který mi tu drtí poslední zbytky zdravého rozumu už skoro 18 hodin. Bye

 

Pravidelná nudná rubrika hodnotící dungeony - Bloodmaul Slag Mines

BS News n30

Dnes kolem třetí hodiny odpolední (nebo ranní, kdo ví) jsem byl pověřen Mezihvězdným galaktickým velitele Ašranem Šeranem a jeho sidekickem Danem Nekonečným (kdo nezná výraz sidekick, je pravděpodobně málo nerd, má sociální život, přítelkyni, psa a zahradu, což znamená že ho pravděpodobně nebudu mít zrovna rád [kdo nezná Dana Nekonečného, ať použije google]) sepsáním dalšího článku z pravidelné, nutno podotknout velmi populární, rubriky, která objektivně a profesionálně hodnotí dungeony bez ohledu na jejich náboženské vyznání nebo barvu pleti. Na řadu dnes přišla instance nazvaná Bloodmaul Slag Mines.

Protože jsem jí byl jednou, s velkým spánkovým deficitem a pravděpodobně pod vlivem několika různých druhů pracího prášku (protože Persil je značka vítězů) jsem naprosto oprávněný pro zhodnocení tohoto dungeonu. Po vstupu se hned ocitáme ve sluncem zalité jeskyni plné ohně a kytiček, všechno kolem nás je pozitivní a doslova se tu zhmotňuje štěstí a láska. Všichni ogři zde mají své prostorné komůrky, některé z nich mají i sociální zařízení, občas dokonce kuchyň. Celý prostor je také pokrytý Wi-Fi. Podlahu a strop tvoří výhradně kameny, místy je možné zahlédnout i podlahu z lávy, ale to se vám poštěstí jen opravdu výjimečně.

Hlavní obyvatelé jeskyně tvoří výhradně ogři, ogří válečníci, ogří kouzelníci, ogří dealeři drog. Zajímavostí ovšem je, že se zde nenachází vůbec žádné ogří ženy, což mě přivádí hned k několika závěrům. Je možné, že se nacházíme v nějaké celibát dodržující sektě, možná jsme se jenom dostali na velkou ogří homosexuální párty (ovšem asi jenom pro zvané, to by vysvětlovalo, proč vás všichni chtějí na potkání zabít, nebo možná něco horšího, if you know what i mean, kdo ví), možná ogří ženy vůbec neexistují a celá jejich rasa se množí buněčným dělením. A možná mám sociální život. Otázky, samé otázky, tuny a tuny otázek. Z dalšího osazenstva je třeba zmínit velké ogry, občas ohnivého elementála, občas ohnivého brouka a barbara Cromana (ani radši nechci vědět, jak se dostal jenom v bederní roušce na homosexuální orgie ogřího národa, brrr).

Co se týče bossů, mechanik a zpracování, absolutně nic o tom netuším. Prvního bosse jsem zergnul takže ani nic moc neudělal. Druhý boss zkusil vycastit nějakého extra speciálního ohnivého elementála, který nakonec ani nic moc neudělal. Třetí boss zkouší zapalovat dřevěný most a ještě na něj sem tam hodí lávový kámen (viz. ilustrační obrázek pro neznalce), což mě vede k závěru, že oheň nemá na dřevo ve světě WarCraftu naprosto žádný destruktivní účinek. A nakonec tu je velký ogr sedící na trůně, kterého jsem zergnul, takže ani nestihl nic udělat. V podstatě je tento dungeon opravdu jednoduchý a zvládne ho projít i slepička. Mrtvá.

Shrnuto, podtrženo, Bloodmaul Slag Mines se mi nelíbí a kdybych si měl vybrat, jestli si ho zajdu s partou přátel (menší pauza pro smích), nebo pojedu vlakem Českých drah z Kolína do Ostravy, jdu si koupit lístek. Na závěr bych se s vámi rád rozloučil citátem. Ještě předtím ale nenápadně poznamenám, že máme facebook stránku a každý like bude náležitě odměněn.

A teď citát: "Proč padáme? Abychom mohli chvíli ležet v bolestech na zemi" Muž, který vypadl z okna.

 

Pravidelná nudná rubrika hodnotící dungeony - Auchindoun

BS News n30

Protože zase jenom líně sedim na židli, piju monstera (ale už s tim chci vážně přestat, údajně to ničí organismus) a čekám v čekačce, než se mi podaří dostat se do svojí Garrisony (kde se asi zalaguju, chytnu emo a zabiju se polévkovou lžící), rozhodl jsem se, že každý sudý den, počínaje dneškem, odborně zhodnotím, rozeberu a zrecenzuju jeden z nově přidaných dungeonů. Vzhledem k tomu, že jsem navštívil doposud asi 3 z nich, z toho 2 omylem, jsem ta nejkompetentnější osoba v galaxii na jejich zhodnocení. A protože nejjednodušší je vzít to abecedně, začnu Auchindounem.

Všichni si tu obrovskou budovu s kruhovým půdorysem určitě pamatujete z Outlandu, kdy zdobila velmi pozitivně vypadající pláň plnou mrtvých těl někde na kraji Terrokar Forrestu. V novém, lagujícím světě je "Aučidoun", jak jsme ho přejmenovali během expení (a jestli mi ještě někdo řekne, že to zní jako jméno psího plemena, zabiju ho), majestátní, neuvěřitelná, přenádherná (stejně majestátní, neuvěřitelná a přenádherná jako moje kreativita) budova, celá ze zlata. Ne, je asi z kamene a z něčeho modrýho, ale zlato znělo líp. Nadruhou stranu se ale dá celkem očekávat, že místo jaderného výbuchu (nebo co se tam sakra tenkrát stalo, já to sice vim ale chci vás nechat trošku napnutý, ha) bude vypadat lépe předním, než po něm.

V útrobách této majestátní stavby se nachází dungeon (jak překvapivé, že) ve kterém se nachází 4 bossové a v každém se nachází nějaký loot. Celkově se tam tedy nachází velké množství věcí. Bossové jsou nezajímaví, obyčejní a když jim klesnou životy na hodnotu 0, umřou.

První boss je invalidní robot, který byl po autonehodě v robotím autě nucen podstoupit robotí amputaci rukou a tak s průkazem ZTPP obtěžuje v "Aučidounu" dobrodruhy. Jako druhá přijde na řadu sexy Draeneika. Chudák holka, měla hezkej zadek, čest její památce.

Třetí na řadě je jeden naprosto klasicky vypadající démon, který se snaží vypadat yolo a swag, tak si pořídil dvě křídla (proč má vůbec každej dvě křídla, proč ne třeba sedm, bylo by to mnohem zajímavější) a zapálil se zelenou barvou (proč vůbec zelenou, proč ne třeba tyrkysovou, vypadal by líp).

Po zdolání těchto naprosto obtížných a prakticky neporazitelných bossů (radši bych si amputoval nohy plechovkou od energiťáku a pak šel na výlet do severního Maďarska, tak moc jsou ti bossové nároční), se už jenom proletíte na vesmírné veverce (to berte třeba jako okružní prohlídku interiérem) a porazíte jednoho zlotřilého walrocka v challenge setu pro warlocka. Jednoduché.

Celkově se ale "Aučidoun" nikomu nelíbí, dokonce i pět z pěti domovních prodejců vysavačů doporučuje ho nechodit.

P.S. Podobnost našeho článku s Aštarem Šeranem je čistě náhodná.